Kritiky

Výňatky z kritik:

Půvabná a roztomilá vyslankyně hudby je cimbálistka Kateřina Zlatníková, která se svou přirozenou samozřejmostí ovládá všechny obtíže hry na nástroj a ze strun, rozeznívaných paličkami, vyluzuje barvy tónů celého orchestru. Činí tak s mnohostrannými možnostmi rozlišení a vnitřní účasti, takže u nás vzbudila nejen informativní zájem, ale také radost a nadšení. Weiblinger Kreiszeitung Wo.Fr.

Konzert ve Studiu RIAS Berlin Die Welt 1973
...poté vstoupila na pódium sólistka z Prahy. Se svým cimbálem vytvořila protiklad k jinak zábavnému večeru. S výraznou technikou zahrála dvě sólové skladby svých krajanü: „Efemeridy“ Slávy Vorlové a „Sonáta“ Jana Kapra překročily radikálně cikánský rámec hry na cimbál a připoměly skladby Webernových následovníkü.

Jedinečný zážitek: cimbálový koncert Delmenhorst, listopad 1973
...Setkání s nezvyklým nástrojem, který si mohli přítomní dokonce prohlédnout a setkání s neobyčejně nadanou umělkyní.... Jasně nám ukázala, že se na tento nástroj dají produkovat nejen cikánské variace, ale i vlastní, docela jiná hudba. ...Avantgardní skladby znějí obzvlášt dobře. Jejich citlivou realisací na cimbálu získají etérický charakter a tím püsobí věrohodně. Dr.St.

Městský kostel Nagold - cimbál - zážitek! Květen 1975 ...
Symbolické bylo první provedení Triády „Tanec-Smrt-Dialog“ nágoldského kantora Gerharda Kaufmanna pro varhany, cimbál a gongy. ...Na příklad: když Kaufmann vytahuje píšťaly varhan z jejich upevnění, aby tím znázornil „vyblednutí hlasu“, podaří se mu překvapivý efekt, stejně tak jako při použití improvisačních impulsů ve střídavé hře s cimbálem. Cimbál, uplatněný sólově ve střední větě, rozezníván prsty v černých rukavicích, zpívá svojí pohřební píseň.
....Charakter cimbálu ovládá neuveřitelně jistě maďar Róbert Wittinger ve svých „strutture simmetriche“, v parametricky založeném rytmickém členění s lehkým odcizením tónu pomocí trsání, hlazení a klepání na struny. W.Zintgraf

Artistika s dvěma paličkami Gedok-Haus Stuttgart, září 1976
...Slyšeli jsme zvláště přesvědčivou skladbu Erharda Karkoschky „Cimbálové střepy“ (1974). V pěti krátkých větách se skladatel s velkou intuicí přizpůsobil zvukovým možnostem nástroje, připojil rafinované vokalísy a provokoval nové techniky hraní. Zajímavému, delikátnímu dílu přidal další akcent tím, že v závěrečném „perpetuum kleptomobile“ uplatnil vtipně citáty od Bacha až po Chopina. dsch

Workschop „Nová hudba“ s cimbálem ve Forum Leverkusen, únor 1981
K.Z. zdůvodňuje své zalíbení k nástroji: „Jinak než u klavíru je kontakt se strunami besprostřední“. Jak pravdivé! K.Z. moduluje tóny rozmanitými způsoby. Dotýká se jich něžně, nebo bije tvrdě a hranatě.
... Komposičně pozoruhodné „Anathesis a Dithyrambus“ M. Lehmanna a „Hieroglyfy“ Z.Vostřáka... I.Schw.-Ru.

Opilý cimbálem Neue Presse, Frankfurt únor 1981
Premiéra koncertu pro housle, cimbál a orchester „Die Hugenotten“ J. G. Fritsche ...Cimbál je u nás stále v povědomí jako „maďarský“, exotický nástroj. Ve Fritschově koncertu přijal cimbál současně roli pervertovaného klavíru, takže vznikla podivuhodná a půvabná dvojznačná posice: odcizení na jedné, vábení k folkloru na druhé straně. ...
Sólisté hráli s vehementním zájmem. jö

Z alba poesie jedné cimbálistky Stuttgarter Zeitung, srpen 1987
Zdalipak už to někdy bylo ve Stuttgartu: koncert sólisty, který hraje výlučně skladby, které mu byly napsané a věnované! Umožnili to Bachova letní akademie a Kateřina Zlatníková.
.. Žádný nedostatek virtuósní pohotovosti prstů a úhozu... Jsou to vlastně charakteristické skladby:
„Suitu“ Aloise Háby bychom mohli při troše fantasie popsat jako horolezeckou túru, dvojitý pingpong nebo honbu, pronásledování. H.Koegler

Kouzelné zvuky z Prahy Stuttgarter Nachrichten, srpen 1987
Vše je na ní neobyčejné: veřejné vystupování, životopis a především ten nenapodobitelně okouzlující způsob hraní na cimbál. Mluvím o v Praze narozené, nyní ve Stuttgartu žijící cimbálistce K.Z.
--- Ivo Jiráska „Praha s prsty deště“ zaklíná sugestivním stínováním tónů obrazy města, bohatého tradicemi. Tajemné zvuky cimbálové kouzelné harfy klesají jako strašidelný závoj přes tyto intensivní dojmy. A.Wal.

Bez námahy prvotřídní nástroj! Sindelfingen, Odeon, listopad 1991
Již sám zvuk cimbálu je fascinujíci... Dohromady se Š. Žilkou, který K. Zlatníkovou působivě doplňuje, dosahuje vzácnou míru výraznosti a dokonalosti. S vznášející lehkostí a citlivou oddaností se vypořádávají tito vysokokarátoví hudebníci soustředěně a suveréně s hlubokomyslnými, rytmicky komplexními díly a propůjčují jim skoro plastický výraz... K.Sch.

Tóny jako kapky vody Sindelfingen, Odeon, Tonkünstlerfest, únor 1993
...hřmící hromobití proti dřevu, struny jsou až k přetržení trsány, jako bouře znějící tóny cimbálu tlučou, způsobeny různými paličkami, virtuosně, disharmonicky, vehementně - modelovaný zpěvný tón k nám přetéká, oko a ucho vnímá Georga Lawalla „Anderseits op.41 - Awake, Learn, Love“. Vpravdě není možno se lehce zaposlouchat, tato virtuósní mistryně se přesto zcela zapsala moderní hudbě.
...Žádné hranice se nezdají omezovat fantasii K.Z., když maluje zvuky a zprostředkuje asociace. Kreiszeitung , D.Szir.

Zvukové barvy cimbálu Sindelfinger Zeitung, únor 1993
K.Zlatníková umí s různými materiály, až i se sklem, vyloudit ze strun svého cimbálu nejrozmanitější barvy zvuku. Vrcholy koncertu byly citlivě utvářená komorní díla.
... Hudební spolupráce se sopranistkou Sabine Leppin byla zvláště plodná. Teplá barva jejího hlasu stejně jako plný tón cimbálu navodily citlivost, která je hluboce zakořenena v písních Leoše Janáčka a Marka Lehmanna. Chr.Nau

Cimbál a harfa spředené Sindelfingen, květen 2000
...v klasických kusech harmonicky spředené (maďarské tance, Monza, Beretti - hakbretové sonáty). Stejně intensivně hrálo duo moderní skladby V. Kučery (Mimesis) a K. Zlatníkové (Pražské zahrady), plné napětí. Jejich vědomé disonance byly v protikladu ke klasickým melodiím. Zvuky nástrojů se plně smísily, když se divoce trsalo a klepalo...

nahoru